Ernst Theodor Amadeus Hoffmann

E. T. A. Hoffmann (1776–1822), jehož tvorba patří k nejzajímavějším jevům německé romantiky, se narodil v Královci, dětství prožil v rozháraných rodinných poměrech, vychováván matkou a babičkou. Už v kolébce mu byla předurčena úřednická kariéra, a tak se neobyčejně senzitivní, umělecky talentovaný chlapec musel věnovat studiím práv. Stal se úředníkem, dokonce úspěšným, ale jeho skutečný život byl jinde, ve světě fantazie, snů, tónů. Na přechodnou dobu si vydělává na živobytí jako hud…Číst víceební ředitel divadla, složí operu Undine (Rusalka) – a nachází čas i k literární činnosti. Stane se váženým a uznávaným skladatelem a spisovatelem, a když pak z existenčních důvodů musí opět nastoupit na úřednické místo v Berlíně, jeho dvojí život zde vrcholí: ve dne je soudním úředníkem, večer a v noci groteskním společníkem u ztřeštěných pitek, tvůrcem žijícím svou fantazií, který s ironií pohrdá přízemním životem a uniká do snu, do dávnověku, mezi nadpřirozené bytosti pohádky, do světa skurilní grotesky, jenž existuje jen v jeho nitru.

Jeho dílo je známé po celém světě a výrazně ovlivnilo vývoj světového písemnictví až do naší doby. Čeští čtenáři poznali zejména jeho povídky: Rytíř Gluck (Ritter Gluck, 1809), Zlatý kořenáč (Der goldene Topf, 1814), Louskáček a myší král (Nussknacker und Mausekönig, 1816), Zachýsek, zvaný Rumělka (Klein Zaches, genannt Zinnober, 1819), Slečna ze Scuderi (Fräulein von Scuderi, 1820) a Mistr Blecha (Meister Floh, 1822). Téměř neznámá jsou však u nás díla, v nichž se rozporuplnost básníkovy bytosti a jeho romantické směřování uplatňuje nejvíce: Kreisleriana (1813), Fantastické kusy po Collotově způsobu (Fantasiestücke in Callots Manier, 1813), Noční příběhy (Nachtstücke, 1817), Bratři Serapionovi (Serapionsbrüder, 1819–21), Životní názory kocoura Moura (Lebensansichten des Katers Murr, 1820–21). Román Ďáblův elixír (Die Elixiere des Teufels) vznikl v letech 1814–15.