O knize

Margaret Thatcherová a Ronald Reagan byli „političtí sourozenci“, kteří sdíleli přesvědčení, že stát má být služebníkem jednotlivce, nikoli jeho pánem. Kniha Lukáše Petříka vystihuje jejich působení natolik plně, že po jejím pročtení můžeme nastolit otázky: Jak přispěli – i když neúmyslně – k vývoji, který vyústil do dnešní situace? A jak by oba zastávali své funkce v současnosti?

Je zřejmé, že by odebrali prostor zkarikovanému levičáctví, jehož projevem je i dnešní stát. Thatcherová by určitě drasticky osekala jak státní aparát, tak „neziskové“ struktury napojené na rozpočet.

V energetické politice by pragmaticky vsadili na jádro a klasické zdroje, aby zajistili levnou energii pro průmysl. V „Green Dealu“ by rozpoznali zásadní hrozbu pro konkurenceschopnost Západu.

Co se týká svobody slova, Reagan by silně otřásl „cancel culture“, protože by trval na tom, že svoboda je vždy jen jednu generaci od zániku.

Británie na konci 70. let byla jako dědic, který sedí potmě v prázdném pokoji, když předtím zastavil dům i nábytek. Thatcherová řekla: Večírek skončil, jde se do práce. A Reagan vrátil lidem pocit, že úspěch není hřích, ale povinnost vůči budoucím generacím.

Totéž platí dnes.