O knize

Zbraň, která nestřílí, a přesto dokáže zvrátit výsledky voleb, rozložit společnosti a vyčerpat státy: manipulace veřejného mínění.
Ve 20. století byla spojována především s totalitními režimy, byla centralizovaná a snadno identifikovatelná. Z dnešního pohledu primitivní.
V 21. století je manipulace mnohem sofistikovanější. Probíhá skrze mediální rámování, algoritmy sociálních sítí, akademické autority, kulturní instituce i politické regulace. Informace se selektují, interpretují a zasazují do rámce, který předem určuje, jak mají být chápány. Kdo tento rámec kontroluje, kontroluje realitu veřejné debaty.
Naše doba vytvořila systém, v němž se určité názory stávají automaticky legitimními – zatímco jiné jsou označovány za nepřijatelné ještě dřív, než mohou vstoupit do racionální debaty. Výsledkem je paradox: společnost, která se považuje za pluralitní, je v některých tématech překvapivě uniformní.
Pandemie COVID-19 ukázala, jak snadno se mohou legitimní vědecké otázky proměnit v ideologický konflikt. Totéž se opakuje i v debatách o migraci, bezpečnosti nebo klimatické politice. Prostor pro veřejnou soutěž názorů se zužuje způsobem, který je pro demokratickou společnost hluboce problematický.
Cílem této knihy je popsat mechanismy, které dnes formují veřejné mínění – od klasické propagandy přes psychologii davu až po moderní algoritmy, umělou inteligenci a neurotechnologie zítřka.
V informačním věku není největší hrozbou to, že někdo lidem nařídí, jak mají mluvit. Největší hrozbou je situace, kdy lidé přestanou vědět, čemu mohou věřit.
Právě proto vznikla tato kniha.